sobota 30. července 2016

Červenec 2016

Je to neuvěřitelné, ale je to tak! Jsem tady zase s měsíčním shrnutím!
Fakt nedokážu uvěřit tomu, jak rychle ten čas letí! Možná ne den za dnem nebo minuta za minutou (minimálně to tak vnímám když jsem v práci nebo sedím na teoretických hodinách autoškoly :D ), ale fakt, že by už měl být srpen? Jako půlka prázdnin v tahu? Tak to je hnus!

Nicméně dnes to naladíme ještě pozitivně, nebo spíš tak nějak červencově. Ohlédnu se za tím, jaký byl pro mě, co jsem dělala, ukážu Vám nějaké fotky a ... no, budeme asi muset přetočit list na kalendáři.
Problémek trochu je, že jsem v červenci opravdu víceméně veškerý svůj čas trávila na brigádách. Ale i tak mám co ukázat, ačkoliv mi přijde, že ten telefon fotí čím dál hůř!

Začnu tady tou nádherou! Jistě jste zaregistrovali, že v Lidlu byl americký týden. Takže jsem naběhla a nakoupila! :) Lidi v našem městě naštěstí ještě nejsou tolik zběhlí, aby věděli, co nakupovat.. což znamená, že máslíček bylo dost a i javorový sirup. A nemusela jsem tam ani letět už na 7! :P

pondělí 25. července 2016

Rozhodnutí, změny i dojetí

Těžko uvěřit, že zase něco sepisuju, ale tak nějak mě opět chytá filosofické období a chuť psát. Normálně bych na to neměla mnoho času, ale to se teď trochu změní/lo.
Jakto?
Asi víte, jak jsem si jako naprostý šílenec naplánovala prázdniny plné dvou brigád, autoškoly, tréninků a podobně. No, tak se opět projevilo, že nejsem nadčlověk, ale obyčejná holka, která toho umí mít taky plné zuby. Takže mě častá únava (taková ta, ze které se ani pořádně nevyspíte), věčně bolavé nohy a záda a celková roztržitost, nesoustředěnost a podrážděnost donutila s tím udělat krátký proces.
A to jedné brigády se vzdát. Jak říkala kolegyně, peníze budou a my nebudem. A něco na tom bude. Takže jsem si akorát zaplatila autoškolu a jdeme dál.

Zdá se mi to jako hrozně dávno, co jsem vlastně maturovala. Všichni maturanti teď vlastně prožívají nejdelší prázdniny (v celém životě asi), všude jsou fotky z různých večírků, od moře, lesa, prostě z různých tripů, dovolených, nákupů...
A já se musela zamyslet.. Co já vlastně zatím z toho léta mám? Neměla bych si užívat a slavit?
Jasně, ne tím jejich alkohol-párty-kocovina způsobem, ale aspoň trochu? Odpočívat? Hodit nohy nahoru, číst si a nemít z toho výčitky svědomí, protože ty prázdniny mám a zaslouženě?
To byla první pohnutka, abych fakt něco šla prožít, jela do hor, někam pryč, odpočinula si. A druhá...
No, buďme upřímní. Jak člověka, který má neskutečný bordel všude u sebe po pokoji (teda, já to nazývám chaotickým pořádkem....a opravdu vím, kde co je!), může bavit uklízet? A ještě po někom jiném?
Takže krátká porada s maminkou, její souhlas a podpora a bylo pomalu rozhodnuto. Kauflandu jsem se vzdát nechtěla, je lépe placený a ač jsem na něj psala poměrně ironický článek (zde, pro ty, kdo jej nečetli), dělám tam radši než uklízení v hotelu.
Problémem akorát byli šéfové, kteří se rozhodli udělat dovolenou (mimochodem už druhou, za ten měsíc a půl co jsem tam vlastně byla...jo, to jsou jiné prachy, jiný přístup...zodpovědnost a tak vůbec...), takže jsem musela počkat až přijedou a ...no, mám takové tušení, že šéfové jsou všichni nějací divní, takže si asi dovedete představit, jak byli nadšení, ale.. Upřímně, je tam takový systém a šéfová všechny tak sekýruje a kritizuje, že si myslím, že bych jí buď v brzké době musela jednu pořádnou vrazit, nebo bych stejně odešla...

Ale přece jen mě na tom jedna věc mrzí...
A tou je kolegyně, s kterou jsem tam byla. Abych Vás uvedla do situace, zapojte fantazii a před očima si představte menší paní, okolo 40ti let, silnější, krátké blond vlasy, kolem krku řetízky, kolem prstů hromada prstýnků, pěkně udělané umělé nehty. Na obličeji vždy úsměv, pohled s optimismem kupředu, hrdě zvednutá hlava a přesně ten pohled alá "Říkej si o mně co chceš, mám tě v ****". Z pusy jí lítá jedno sprosté slovo za druhým, prostě upřímnost nade vše... Fakt, řekne vše, co si myslí.
Tak s takovou paní jsem si ihned padla do oka a měly jsme se tam dobře. Vždy mi něco vykládala, protože...ten typ člověka, co má prostě VŽDYCKY co říct. A když vy nemáte náladu, nenutí vás mluvit. Ale rozveselí. Přijde s nějakou historkou a vám je najednou lépe. A to i přes to, že sama nemá vůbec lehký život. Práce nuzná, peněz málo, malé dítě, rozvedená... ale bojuje. Jako málo kdo.

Jsem člověk, který věří, že nic v životě se neděje jen tak. Že vše má svůj důvod. A i když jej nemusíme vidět hned nebo vzápětí, je... Časem se ukáže. Že vše, co se děje, nás nějakým způsobem posunuje, utváří, činí nás silnějšími. Že každý člověk nám něco dá a i my jemu na oplátku.
V tomto mi dala hodně. Nejsem schopná vyjádřit, co konkrétně, ale vím, že mě zase posunula a že jsem neskutečně ráda, že jsem ji mohla poznat. Že mi vkročila do života.
Tolik se mi otevřela.. Já jí sice ne, protože...nejsem prostě taková, trvá mi, než si k lidem vytvořím důvěru, najdu si cestu... Ale vím, že tady bych klidně mohla.

Mou takovou radostí je, dělat radost druhým. Nějak jim poděkovat za to, co pro mě udělali, i když třeba o ničem ani neví. A já jí prostě musela na závěr něco dát. Nějak jí vyjádřit poděkování. I kdyby jen za to, že jsme se potkaly. I to je hodně!
A když jsem potom viděla tuto velkou paní, plnou odvahy, síly....dojatou nad těmi drobnostmi, které jsem jí dala, bylo mi...no, krásně, že jsem jí udělala radost a že jsem jí taky nějakým způsobem přirostla k srdci... a zároveň mi naskočila husina, protože... jsem dokázala tak silnou osobnost dohnat k slzám.
Neuvěřitelné... 
Před spaním ještě četla můj dopis (ano, jsem uchyl na psaní, všem píšu dopisky...!), pak mi napsala dlouhatánskou děkovnou SMS a já ...no, byla dojatá taky.


To jsem jen chtěla napsat něco z toho, co se tak v mém životě momentálně odehrává. Co prožívám. Že je zvláštní, jak si člověk může rozumět s člověkem, který je o tolik starší. A jak je všechno v životě zvláštní. A důležité...





pátek 22. července 2016

RECEPT: Cuketový kakaový proteinový koláč

Pěkný pátek přeji!
Opět jsem byla přes týden jakási činná, a tak přináším receptík. Tentokrát na koláč, který je výborný, lehký, vláčný...a s cuketou! Ano, čtete správně, nespletla jsem se.
Proč cuketa? No, je léto a je jí hodně (opravdu, tento týden jsem ji měla na jídlo denně :D ), je výborná, zdravá, lehká... A koláč udělá takový měkký, chuťově cítit není, jen uzpůsobí krásnou konzistenci těsta!
Takže nápad co upéct na víkend je tu a já jdu cvičit, pa! :)


Cuketový kakaový proteinový koláč

Co budeme potřebovat:

  • 150g cukety
  • 150g ovesné vločky
  • 40g Protein (já použila MyProtein s příchutí čokoláda/oříšek, ale čistá čokoláda by taky šla)
  • 25g Chia semínka
  • 20g rozinky
  • 15g holandské kakao
  • Čokoládové MyProtein flavdrops

Postup:

    1. Předehřejeme si troubu na 200°C a formu vysteleme pečícím papírem.
    2. Umyjeme cuketu, oloupeme slupku a nožíkem vyřízneme měkký vnitřek. Na struhadle ji najemno nastrouháme do mísy.
    3. Přidáme ovesné vločky a chia semínka, přidáme trochu vlažné vody a necháme odstát asi 10 minut, aby směs nasákla vodu a vytvořilo se lepivější "těsto".
    4. Přidáme protein, kakao, rozinky, kapky flavdrops (množství podle toho, jak máte rádi sladké :P ) a lžící pořádně promícháme.
    5. Pomocí stěrky přesuneme těsto do připravené formy a vložíme do trouby.
    6. Na 200°C pečeme zhruba 10 minut, poté na dalších 10 minut teplotu stáhneme na 150°C. Kontrolujeme těsto špejlí, jestli je už upečené.
  

Pokud vyzkoušíte, určitě dejte vědět, jestli chutnal! U nás, a to se divím, zmizel během pár hodin! A to nikdo na sladké moc není :) Byla jsem nadšená, protože je recept opět z mé hlavy :)
Tak si užijte víkend! 
PS: Nezapomeňte se zapojit do soutěže! ZDE! :)

středa 20. července 2016

SEMIX a jejich snacky, palmový tuk + SOUTĚŽ

Jak jsem již avizovala, s firmou Semix jsem navázala takovou menší (a já doufám, že časem by mohla být i větší ;) ) spolupráci, a proto v takové blízkosti hned dva články právě o této české firmě.
V minulém jsem jste se mohli dočíst mou recenzi na jejich kaše, převážně novinky v podobě proteinových kaší, ovesné a vícezrnné se sníženým obsahem cukru oproti běžným instantním kaším.
A pokračujeme....

Dnes nejen recenze, ale taky něco ze soudku ekologie.
Už je to nějaký čas, kdy se objevila kauza s palmovým olejem. Myslím, že si toho všimli všichni. I ti, kteří normálně nějakou ekologii a podobné věci neřeší. Jenže není to jen o tom, všimnout si toho, ale taky jít více do hloubky. Zamyslet se, co se s tím dá dělat.
Je jasné, že zničehonic nezměníme výrobu milionů výrobků a produktů, které palmový tuk obsahují, ale lze firmy upozornit, anebo si vybrat takovou, která jej nepoužívá.
Spousta firem započala boj proti palmovému tuku. Buďme upřímní, není to zrovna nejzdravější varianta tuků. Nejčastěji se o něm mluví právě v souvislosti s potravinami, ale skutečností je, že se nachází i tam, kde byste jej nečekali. Mluvím například o mýdlech, šamponech, rtěnkách, taky v textilním průmyslu, chemickém v různých barvách a lacích... A pak se asi není čemu divit, že zmizela půlka deštného pralesa.



Skoncování s palmovým tukem není záležitost, která by mohla proběhnout ze dne na den. To je asi samozřejmé. Ale se nahradit. Jsem ráda, že existují společnosti, které se o to snaží. Že existují protesty, uskupení a hnutí, které proti kácení lesů bojují.
Semix je také ekologicky smýšlející firmou, takže taky pracují na tom, aby jejich výrobky byly bez palmového tuku. Tím pádem po nějakém roce práce a zkoušení různých postupů se více než 90% jejich výrobků může pyšnit označením "Bez palmového tuku".
Nahrazují jej kombinací kokosového oleje a řepkového, které jsou ekologičtější. Jistě, na chuti člověk asi tolik nepozná, ale minimálně dobrý pocit, že člověk něco dělá pro své okolí a přírodu. Já nevím, jak vás, ale mě to hodně trápí, to, co se děje. Takže i takováto zdánlivá maličkost pro mě cenu.
Více o jejich snažení také naleznete na jejich webu.


Dobrá, pomalu skončím s ekologicky zaměřenou osvětou a vrhnu se zpátky k tomu, o čem to vlastně má být. K jídlu, tentokráte půjde o müsli srdíčka a müsli do ruky. Vlastně takové svačinky, které se hodí během dne, nebo k snídani.
Müsli srdíčka lze koupit buď v krabici, kde se nachází 3 balení o 50g, anebo přímo v jednom takovém balíčku, v obchodech mají taky 100gramová balení.
Ve složení už nenajdeme palmový tuk, jak jsem psala výše, je nahrazen kokosovým a řepkovým olejem. Dále tam najdeme ovesné vločky, cukr, extrudát, pšeničnou mouku...a podle příchuti čokoládu, kokos, papáju, brusinky,...
Zaslány mi byly tři základní příchuti - srdíčka s čokoládou, s čokoládou a kokosem a s papájou.


neděle 17. července 2016

Vyhlášení vítěze!

Tak je to tu!
Uplynuly dva týdny, od té doby, co jsem psala článek, respektive recenzi, první ze dvou chystaných, na produkty firmy Semix. Jednalo se o kaše, proteinové, chia, se sníženým obsahem cukru... No, prostě, pokud jste článek nečetly, rozhodně se k němu vraťte a hlavně mazejte do obchodu nebo na jejich e-shop, a objednejte si! :)

Nicméně!!
Součástí článku byla i soutěž... Soutěž o balíček plný právě jejich instantních kaší :)
Zapojila se vás spousta, byla jsem mile potěšena :) Kéž by taková účast byla i u normálních článků :D 
Každopádně, jak už to tak bývá, vítěz soutěže může být jen jeden.
A já to nechala tak trochu na náhodě. Všechny komentáře jsem si přečetla, Vaše reakce a názory. A nakonec napsala čísla od 1 po 18, protože přesně tolik komentářů článek měl, roztříhala na lístečky, obrátila, zamíchala a tahala...


A tady (snad fungující) video, jak jsem tahala a jaké šťastné číslo se stalo vítězem!
video




A jedná se o číslo 15! 
Což je v komentářích Romana Dolečková! Moc a moc gratuluji, ozvu se Ti na mejl! :) Prosím o co nejdřívější odpověď, ať může balíček vyrazit na cestu! :)
A vy ostatní...se ničeho nebojte, jelikož a protože jak jsem již avizovala, v brzké době (a to opravdu brzké) se objeví další článek, s další soutěží! A cena opět bude stát za to ! :)
Zatím se mějte, užívejte si sluníčka a volna! A papejte výrobky od Semixu :P

pátek 15. července 2016

Recept: Ovesný koláč s ovocem a jogurtem

Přeji pěkný páteční podvečer!
Dlouho tu nebyl žádný recept a já se dnes po práci rozhodla, že bych mohla něco upéct. Že se jako konečně můžu dokopat a ne jen obdivovat nádherné výtvory na cizích účtech na IG nebo facebooku #shameonme , protože si toho vždycky naslibuju a skutek utek.
Ale dnes, změna je život!
Po práci jsem byla unavená, ale už jsem to těm malinám, které se na mě usmívaly z lednice, slíbila, takže bylo rozhodnuto! Maliny jsou od babičky ze zahrádky, takže jsou výborné, ale samosebou lze do koláče (buchty, dortu...nazvěme to každý jak chceme :D ) použít i jiné sezónní ovoce :) Podle toho se taky bude odvíjet různorodá chuť a pokaždé se vlastně vykouzlí jiný zázrak.
Ale ok, mohla bych přestat kecat okolo kolem a dojít k samotnému receptu, co? :P :D


Ovesný koláč s ovocem a jogurtem

Co budeme potřebovat:

  • 20g Chia semínek
  • 150g ovesných vloček
  • 100-150g ovoce (já teda použila 130g malin)
  • 150g bílého jogurtu (1 kelímek)
  • 40g proteinu (já použila tento od MyProtein, příchuť peanut cookie)
  • 1 prášek do pečiva
  • skořice

Postup:

První jsem smíchala chia semínka s vodou, aby se vytvořil chia gel. Nemohu říct přesné množství vody, vždy to dělám od oka, ale to poznáte ;)
Mezitím jsem rozemlela ovesné vločky na mouku a smíchala je s chia semínky, přidala ještě trochu vody a celou směs nechala ještě nabobtnat. Zasypala jsem skořicí a promíchala.
Poté jsem přidala bílý jogurt a protein a pořádně smíchala. Na závěr jsem přidala ovoce, přesunula do formy s pečícím papírem a dala péct na 175°C zhruba na 20-23 minut. 

A to je vlastně vše. Tak jednoduché a tak výborné :) Na pár dní jsou svačiny a snídaně vyřešené, přitom je to docela macro-friendly a za pár minut v podstatě hotové :) No, prostě D-O-K-O-N-A-L-O-S-T! :D

Pro počítálky a IIFYM guys:
Na celý koláč: 63B/133.6S/25.9T a 26.1 vláknina. (4296,5 kJ)
Na 1/8: 7.83B/16.7S/3.24T a 3.26 vláknina (537.06 kJ)
(Makra se samosebou budou lišit, když použijete jiné ovoce nebo jiný protein/sladidlo, přidáte třeba oříšky nebo místo vloček použijete mouku - je to jen tak orientačně! ;) )



Pokud vyzkoušíte, budu ráda, když napíšete a dáte vědět, zda chutnal :) 

A já se zase rozloučím, ale nebojte, už brzy se uvidíme a to s článkem, kde vyhlásíme vítěze soutěže o Semix kaše! :) A to už tuto neděli! Já se těším, protože se Vás zapojila spousta, bude těžké někoho vybrat, asi to nechám na náhodě (tahání lístečků nebo tak). Pokud však čteš tento článek a soutěž Ti ušla, tak neváhej a ještě se zapoj :) !!!
Zatím se mějte krásně a užívejte si víkendu! :)






neděle 10. července 2016

A je to ve slevě?

Po týdnu, vážně náročném týdnu, kdy jsem byla víceméně jen za pulty v Kauflandu toho mám tak akorát nad hlavu.
Salámy, saláty, čísla, sýry,... to by se všechno dalo zvládnout, respektive takto. Ona ta práce je v pohodě, jasně, není to asi žádný dream job, ale sama o sobě mi vůbec nevadí. I kolegyně jsou všechny fajn, nějakým způsobem to funguje.
Ale čeho mám fakt plné zuby jsou lidi.
Ano, fakt to tak je.
Práce s lidma, nebo spíš pro lidi, je to nejhorší co se dá dělat (ale zároveň bych v životě neměla nervy na to, abych seděla zabedněná v kanceláři a vařila kafíčko, to zase neee). Neříkám, že všichni jsou strašní, ale...! Člověk se až diví, koho všeho tam potká, jak jsou lidi schopni se k sobě navzájem chovat, co požadují, co si vymýšlejí, prostě... uuuha!
Seriál vůbec nesleduju, jen mi to přišlo dost trefné!

Vlastně nakupují určité druhy lidi.
Začněme od toho dobrého, a to jsou ti nekonfliktní, co berou, když se spletete, prohodí nějaký ten vtip, usmějí se a dokonce, světe div se, pozdraví! Ale abych byla upřímná, těchto lidí je těžké minimum. A obvykle jsem za ně tak ráda, že bych jim nejraději třásla oběma rukama a ještě je líbala na tváře! 

Dále jsou ti, kteří spěchají. Je jedno, jestli je ráno/odpoledne/večer, vždy mají na spěch. A proto nervózně podupávají nohou, když se vám zrovna přesně nedaří nabrat salám, nebo se neustále koukají po hodinkách. Ve spěchu samozřejmě ani neslyší, že jim přejete pěkný zbytek dne a nějaké "děkuji" hlásí asi až v autě po cestě domů...

Rodiny s malými dětmi. No, ti jsou rozkošní jak blázen, děťátko chce ochutnat kolečko kuřecí debrecínky k tomu rohlíčku, co už žmoulá v puse. Jasně, proč ne, je to dovolené (skoro bych řekla povinné)... "A teď, taťko, co my si jen dáme?" 
Nic proti rodinkám, ale je fakt, že tam většinou stojí tři hodiny, neví, co si vybrat, mezitím utírají pusu bobiškovi, sbírají po zemi spadlé dudlíky a zdržují kilometrovou frontu, která se za nimi tvoří.

Samostatným oddělením jsou zamilované páry. Tak to je katastrofa číslo dvě. Ano, chápu, přitažlivost, láska, blablebli, ale vyměňovat si sliny přímo před pultem se salámy, které si máte mimochodem vybrat, nebo alespoň nebránit dalším lidem ve výběru byste jaksi nemuseli. A když je hlasitým (rozumějme křikem) pozdravem uvedete konečně do reality (ano, nejméně potřetí se to "Dobrý den" ozvalo), tak se červenají, kření a škrábají po hlavě "Jejda, miláčku, já vlastně nevím, na co mám chuť." Tak děkuju pěkně.... Nejen za připomínku, že já jsem forever alone, ale i za mračící se dav za vámi.



Lidi, kteří nikdy nemají dost.
A to je samostatná jednotka. A víte co? Dost objemná!
Člověk pořád slýchává jaká není krize, nedostatek jídla/práce/peněz, a pak si najednou přijdou lidi, kterým přetéká snad všechno z oblečení, košík je narvaný k prasknutí (pokud nemají rovnou dva!) a nakupují...ve velkém! Půl kila lovečáku, půl kila šunky, půl kila anglické,.... A vy už nevíte, jak to všechno do toho zpropadeného pytlíku nacpat!

Milovníci slev a akcí. "Paní, dejte mi tohle." A špinavým prstem ťapnou po vytríně. Přímo vidíte, jak se ani nedívají na to, co vlastně chtějí, ale na tu cenovku pod tím. Je tam sleva nebo -50%? Tak je to přesně pro ně! Jaká hrůza, když pak zjistí, že šunka Bohemia je sice v akci, ale stále je dražší než obyčejná dušená šunka standart a když si toho všimnou až poté, co už jste jim zabalený balíček podali, tváří se nesmírně uraženě.

Věčně nespokojení. Lidé, kteří si poručí 100g vysočiny, tak prostě chtějí 100g vysočiny! Ne 98g a ani ne 102g! Takovým bych nejraději vybodla oči tou vidlicí, kterou se salámy napichují, protože...! To mám jako ten salám rozkrojit na osminy, abych dosáhla přesné gramáže? Prostě se smiřte s tím, že to něco váží a já neovlivním kolik!

Divné existence. Ano, i takovou skupinu jsem musela zařadit. Většinou přicházejí ve večerních hodinách, jedná se o nějaké dělníky/opraváře/prostě chlapíky v špinavých hadrech s nářadím, kteří si jdou jen tak pro něco na sváču. Takže pařížák, pár koleček poličanu a jde se dál.
Pak jsou to cizinci, nějací Ukrajinci nebo já nevím, odkud tak můžou být. Neumí pořádně česky, takže se chvíli koukají po cenovkách (opět!) a pak ukážou prstem a zařvou "Tri sto to!" a tím to pro ně hasne.. Tedy, pro některé ne. Někteří se ještě pak ptají, na kolik to tak vyjde, ale než člověk pochopí, co vlastně chtějí, domluva probíhá jedině rukama nohama, tak uplyne půl století.
Opilci. Ano, opilci si jdou koupit salám. Protože ty prázdné kalorie je potřeba zajíst že jo.. Takže hihihi, hahaha, naráz do stěny, já chci toto, hihi, další náraz a odbelhají se pryč. A tak za 10 minut přiběhne nějaká dobrá duše s tím, že našla tento balíček se salámy někde pohozený mezi drogerií. Jop!

A další samostatnou odnoží jsou....důchodci!
Pro změnu hlavně po ránu. Otevírá se v 7, a proto se již od 6:55 tvoří venku fronta s košíky venku, protože kdo je první, tak asi vyhrál. Jen nevím co.
A pak se to navalí dovnitř, nakupuje to jak šílené, slevy, akce, nic jiného je nezajímá, div se nepoperou, aby měli něco první a hezčí. Pro vnoučátka tamto, pro sebe toto. Jsou zmatení, neví, co chtějí, řeknou něco a ukazují na něco jiného, domluva dost šílená.
Joooo a funny story je, když jsou zrovna na pultech nějaké ochutnávky! To se div nepotrhnou, aby si mohli vzít. Je jedno, co to je. Hlavně, že je to zadarmo a oni si můžou dát!



Mno, jen jsem tak chtěla trochu pobavit zážitky a zkušenostmi. :) Není to, že by mě to nebavilo nebo bych to nenáviděla, naopak, člověk si z toho musí umět udělat srandu a pak je to fajn.
Jen někdy je toho prostě moc, lidí se hrne jak šílených, obzvlášť před víkendy, kdy lidi nakupují, jako by měl přijít konec světa nebo já nevím.
Každopádně jsem ráda, že něco dělám a nesedím doma, jen po tom týdnu jsem byla fakt vyšťavená. A chtěla vám trochu ukázat, o čem to někdy je. Protože spousta lidí si řekne, však co je na tom, obsluhovat... Ale skutečnost je taková, že uspokojit lidská přání a touhy je to nejtěžší. Kór když ti lidi sami často pořádně neví, co chtějí.

Jinak jsem hrozně ráda, že se Vás tolik zapojuje do soutěže! :) Jsem ráda, že se recenze líbí a doufám, že produkty ochutnáte, i když zrovna vy nevyhrajete. Ještě týden se můžete zapojit, potom vyhlásím vítěze :)
A jak si jinak užíváte letních dní? :) Opalování a válení nebo i nějaké to makání ? :) Nebo taky brigáda? Pište do komentářů! A očekávejte v brzké době další recenzi! :) 
A pro častější info a foto mě sledujte na Instagramu!
Mějte se pěkně :)




středa 6. července 2016

Červen 2016

Zdravím :)
Já vím, že si možná říkáte, že začalo léto a já navíc mám už nějakou tu dobu od maturity volno, a stejně se článků neobjevují kvanta a .... No, jsem zaneprázdněná snad ještě víc, než když jsem do té školy chodila. A upřímně, vůbec mi nepřijde, že bych nějakou maturitu dělala vlastně letos (natožpak zhruba měsíc zpět!) :D
V minulém článku jste si mohli přečíst recenzi a hlavně si ZASOUTĚŽIT, tak kdo se ještě nezapojil, tak to určitě udělejte :-)
Dnes to bude trochu o červnu, s pár fotkami...

Já vím, že jste asi zvyklí každý měsíc teď už spíš jen na My dishes, ale pravdou je, že se mi nakupilo více i nejídelních fotek, které bych vám ráda ukázala, tak proto tentokrát jinak. Navíc si říkám, že článek plný fotek s jídlem je sice fajn (ještě více by bylo to mít znovu všechno před sebou :D ), ale nějaké to povídání a jiné zážitky v tom nevyniknou. I proto si to dnes ukážeme poněkud pozměněné.
Nebojte, jídlo taky bude, ale i něco jiného :) Prostě se chci více rozepsat (a jéje, si asi říkáte :D ) a více si vylít srdíčko. Když už mám chvíli volna...

První fotka, aby se zase úplně nerušila tradice, bude z jídelního soudku ;) Se začátkem léta a pěkných veder to člověk netáhne k nějakému dlouhému vyvařování u sporáku, takže zvolit salát je dobrý nápad. A ne, v mém případě se nikdy nejedná o pár hlávek salátu a k tomu opět salát. Já si vždy vytáhnu největší mísu, kterou doma máme, naházím tam spoustu zeleniny, šunku, sýr, cottage, vejce.. No, prostě, ať taky chvíli zůstanu najezená :D 

neděle 3. července 2016

SEMIX a jejich kaše + SOUTĚŽ

Pěkný den přeji!
Jsem tu opět a zase jednou s recenzí. Opět na firmu Semix, na jejichž výrobky jsem psala recenzi už jednou (můžete si přečíst zde). Tenkrát šlo o výhru v soutěži na facebooku, bylo to z mé vůle, prostě jsem ochutnala něco nového, zajímavého a chtěla o tom dát vědět do světa.
Tak trochu se to vyplatilo, jelikož tentokrát mě sami požádali, abych napsala recenze na jejich produkty! :-) Za což jsem fakt ráda, a to nejen kvůli tomu, že jejich výrobky mi opravdu chutnají, ale i díky příležitosti a vložené důvěře :)
Opět se mi domů dostal mega balík plný dobrot a musím říct, že mám co dělat, aby nepadl hned celý! Ale musí se postupně a stejně to tak bude i články, chystám dva. Začnu dnes s recenzí na kaše a další bude na müsli srdíčka a müsli do ruky a k tomu taky nějaké povídání o palmovém tuku.
Součástí budou i menší soutěže o ceny od Semixu, takže čtěte až do konce, ať víte, o jaké zajímavé ceny se můžete zapojit!

A začnu u starších kousků, postupně se dostaneme k novinkám :)
Hned jako první bych se ráda rozepsala o Chia kaších. Balíček má 65g, stačí vysypat do misky, zalít horkou vodou a rychlosnídaně je na světě. Možná si říkáte, že v takových vedrech jíst horkou kaši na snídani je blbost, ale... vlastně je to pro mě plus, protože nemusím stát u sporáku a míchat jako šílená, jen zaleju misku, 2-3 minutky počkám a je hotovo ;)
Líbí se mi nápad s přidáním chia semínek, protože jak asi všichni víme, ty jsou plné minerálů, vlákniny a Omega-3 a Omega-6 mastných kyselin, a tudíž jsou ne náhodou považovány za jedno ze super foods. Ale pro ty, kdo by nevěděli, jedná se o semínka Šalvěje Hispánské a jsou unikátní hlavně tím, jak dokáží vázat vodu. Tím pádem hodně nabudou a z kaše je rázem hora kaše.. A to se nám líbí!