2015...a dál?

Asi by člověk nebyl správný blogger, kdyby nenapsal nějaké takové shrnutí o svém roce. Ano, tentokrát se nehlásím o to, že budu vystupovat z řady, naopak jsem se na tento článek docela těšila!

Když se nad tím zamyslím, zdá se mi to jako včera, co rok 2015 začal. A že v naší rodině nezačal vůbec šťastně. Naopak, člověk velmi blízký si sáhl na život a chtěl tak ukončit pobyt mezi námi. Nebudu to zde dlouze rozebírat, přece jen se jedná o záležitost velmi osobní, nicméně jedna z mnoha věcí, za které jsem opravdu vděčná, je, že je stále mezi námi, dostal se z toho, našel, co jej baví a naopak si života teď váží!

Další na mém pomyslném seznamu je vyléčení z PPP. Ano, nakonec jsem se s ní poprala, odsunula ji a dokázala umlčet ty hlasy v mé hlavě, které neustále hlásaly, že musím zhubnout, nesmím jíst, jedině tak je to správné a jedině tak budu šťastná a spokojená. Jsem tak ráda, že už vím, že to tak není. Před rokem jsem měla o nějakých 12kg méně, byla jsem věčně roztřesená, byla mi zima, měla jsem neskutečné zdravotní problémy, nic mě nebavilo, s nikým jsem si nerozuměla. Prostě troska... Cesta ven z tohoto začarovaného kruhu nebyla jednoduchá, ale jsem tam, kde jsem. A těším se, až to v tomto roce dotáhnu ještě dál! :)

Letní brigáda, daleko od domova, od přátel, samostatné zkušenosti, vydělané peníze. Postavení na vlastní nohy. Uvědomění si vlastních předností. Že nejsem nakonec tak líná, jak si občas nalhávám. Že když na to přijde, tak umím dřít týden v kuse 13 hodin.
Léto mi dalo mnoho zkušeností. Musím se přiznat, že brigáda 350km od domova měla i jiná opodstatění, třeba jako nalezení sama sebe, kdo jsem když už mě neovládá PPP a tak. A možná jsem tak úplně nezjistila jednoznačnou odpověď, ale teď už mi to nevadí. Vím, že to potřebuje čas...

Konečně jsem se našla i ve cvičení. Našla jsem cestu, jak vidím pokroky a přitom se neomezuji a ani do ničeho nenutím. Prostě to dělám s láskou a s tím, že mě to baví a výsledky jsou taky viditelnější než kdy předtím :)

Návrat mezi své. Hodně jsem o tom psala již ve článku zde, ale musím to opět zmínit. Po PPP a létě stráveném jinde jsem se nějak nebyla schopna začlenit zpět mezi své kamarády, ani do rodiny chvílemi. Ale nakonec jsem se zpět vpravila a jsem spokojená. Jasně, některé vztahy se změnily, ale neoplakávám to jako dřív, naopak je mi jasné, že se všichni posouváme a není možné zůstat uvězněni na jednom místě. Nic by nám to nedávalo, akorát bychom se utápěli pořád v tom stejném.

Stručněji řečeno...
Rok 2015 mi toho dal strašně moc. A možná...možná byla i převážná většina spíš negativní, protože to byl pro mě rok opravdu těžký, plný bolesti, smutku, slz... Ale to, na co jsem hrdá a musím se i pochválit, je ta síla, kterou jsem někde sebrala, že jsem se tomu všemu postavila, vstala a šla dál. I když mě srazilo něco na kolena, několikrát po sobě, našla jsem si tu cestičku, jak to obejít a jít dál. Neříkám, že jsem vše vyřešila s přehledem a nějak úžasně, ale hlavně, že jsem to překonala, ne?
Pomalu začala budovat sebelásku, kterou jsem nikdy neměla.
Naučila si více vážit maličkostí.
Více vnímat pocity své i okolí.
Užívat si jídlo a vše s ním spojené.
Našla odvahu jít na zkoušku FCE.
Dělala sestře svědkyni na svatbě. 
Nebyla ani jednou opilá (to se Vám možná bude zdát divné, ale já dříve nebyla abstinent a věřte, že byly chvíle, kdy jsem vypadala opravdu děsně)
Stále psala blog.

A bylo by toho spoustu dalšího asi... protože jakmile si těch malých věcí začnete více všímat, seznam se jaksi prodlužuje. A jsem za to neskutečně vděčná! Protože já měla vždy delší ten seznam minus, než plus...

A co 2016?

Já nejsem moc typ, který si dává spoustu novoročních předsevzetí. Ano, je to tím, že je většinou nesplním. Ale nějaké cíle stejně mám.

Přežít leden, nezabít u toho všechny spolužáky, užít si maturiťák.
Zvládnout úspěšně maturitu.
Užít si prázdniny, kouknout se někam do zahraničí, vydělávat si.
Rozhodnout se, co dál, jestli studium nebo cestování.
Stát se tetou :)
Nadále žít zdravým životním stylem, starat se o své tělo, mít se ráda, cvičit, posouvat se  a zlepšovat.
Opět se více zajímat o hudbu - zase začít zpívat, hrát na kytaru, housle.
Najít si čas na čtení, popřípadě se opět vrátit k psaní povídek.
Najít si přítele? Haa, to je asi joke

A zase by toho byla spousta, toto je jen takový výřez. Ono toho vždycky přibývá na seznamu, co chci udělat, než na tom, čeho jsem opravdu docílila. No :D Asi to všichni známe...
Ale cítím, že rok 2016 bude dobrý (klepu samosebou) :)

Všem Vám přeji mnoho úspěchů, splněných přání, lásky, štěstí, zdraví, rodinné pohody, přátel, spokojenosti, odpočinku i sportu, prostě dostatek všeho, co máte rádi a co nejméně toho špatného! :) Doufám, že se nadále budete rádi vracet na můj blog, chtěla bych to tu trochu vylepšit, tak uvidíme, jak moc se do toho pustím :) Každopádně nově mě najdete i na Facebooku, tak neváhejte a dejte LIKE!!! :)